पॅरालिसिस (अर्धांगवायू)
अर्धांगवायू (पैरालिसिस) म्हणजे स्नायूंचे कार्य कमी होणे, म्हणजेच तुम्ही तुमच्या शरीराचा कोणताही भाग हलवू शकत नाही . हे तात्पुरते किंवा कायमचे असू शकते आणि ते शरीराच्या एका भागावर किंवा संपूर्ण शरीरावर परिणाम करू शकते. मेंदू आणि स्नायूंमधील संवादात व्यत्यय आल्यास, बहुतेकदा मज्जासंस्थेतील नुकसान किंवा बिघडलेले कार्य यामुळे, अर्धांगवायू होतो.
अर्धांगवायूची कारणे:
• आघातजन्य जखमा: पाठीच्या कण्याला दुखापत होणे आणि मेंदूला दुखापत होणे ही सामान्य कारणे आहेत.
• स्ट्रोक: स्ट्रोकमुळे मेंदूला होणारा रक्तप्रवाह विस्कळीत होऊ शकतो, ज्यामुळे अर्धांगवायू होऊ शकतो.
• मज्जातंतूंचे आजार: अम्योट्रोफिक लॅटरल स्क्लेरोसिस (ALS) सारख्या आजारांमुळे स्नायूंच्या हालचाली नियंत्रित करणाऱ्या नसांवर परिणाम होऊ शकतो.
• स्वयंप्रतिकार रोग: मल्टीपल स्क्लेरोसिस आणि गुइलेन-बॅरे सिंड्रोम सारख्या आजारांमुळे मज्जासंस्थेवर हल्ला होऊ शकतो.
• जन्मजात दोष: स्पायना बिफिडा सारख्या काही जन्मजात दोषांमुळे पक्षाघात होऊ शकतो.
• टिक-जनित रोग: टिक पॅरालिसिस आणि लाइम रोगामुळे पॅरालिसिस होऊ शकतो.
• अपस्मार: काही प्रकरणांमध्ये, अपस्मारामुळे तात्पुरता पक्षाघात (टॉड्स पॅरालिसिस) होऊ शकतो.
अर्धांगवायूचे प्रकार:
• मोनोप्लेजिया: एका अंगाचा अर्धांगवायू.
• हेमिप्लेजिया : शरीराच्या एका बाजूला (हात, पाय आणि चेहरा) अर्धांगवायू.
• पराप्लेजिया: पायांचा अर्धांगवायू.
• क्वाड्रिप्लेजिया: हात आणि पायांचा अर्धांगवायू.
अर्धांगवायूची लक्षणे:
• प्रभावित भागात स्नायूंची ताकद आणि हालचाल कमी होणे.
• पक्षाघाताच्या प्रकारानुसार प्रभावित भागात संवेदना कमी होणे.
• श्वास घेण्यास त्रास होणे, खोकला येणे आणि न्यूमोनिया, विशेषतः जर अर्धांगवायू श्वसन स्नायूंवर परिणाम करत असेल.
• रक्ताच्या गुठळ्या आणि खोल शिरा थ्रोम्बोसिस (DVT).
अर्धांगवायूवर उपचार:
• शारीरिक उपचार: स्नायूंची ताकद आणि हालचाल परत मिळविण्यात मदत
• गतिशीलता उपकरणे: हालचालीत मदत करणारी व्हीलचेअर्स, वॉकर आणि इतर उपकरणे.
• औषधे: वेदना, सूज आणि इतर लक्षणे कमी करण्यासाठी.
• शस्त्रक्रिया: काही प्रकरणांमध्ये, खराब झालेल्या नसा किंवा हाडे दुरुस्त करण्यासाठी शस्त्रक्रिया आवश्यक असू शकते.
• भावनिक आणि सामाजिक आधार: अर्धांगवायूसह जगण्याच्या भावनिक आणि मानसिक आव्हानांना मदत करण्यासाठी.
संगीताचा वापर पक्षाघात झालेल्या व्यक्तींसाठी रिहेबिलटेशन (rehabilitation) मध्ये मदत करू शकतो, तसेच त्यांच्या भावनिक आणि मानसिक आरोग्यावरही सकारात्मक परिणाम करू शकतो. माझ्या वाचनात आलेला राग जयजयवंती (हिंदुस्तानी क्लासिकल) आणि द्विजवंती (कर्नाटकी संगीत) हे वेदनांचा विसर पडावयास लावतात व जीवनास उभारी देतात.
जयजयवंती हिंदी
- मनमोहन बडे झुटे
- बैरन हो गाई रैन
- बलमवा बोलो ना बोलो ना
- बदले बदले मेरी सरकार नजर
- ये दिल की लागी काम क्या होगी
क्लासिकल जयजयवंती
क्लासिकल द्विजवंतीवरील गाण्यांचा आपण अनुभव घ्यावा तसेच कमेंट मधे आपला अभिप्राय नोंदवावा म्हणजे अशी माहिती देण्यास अधिक उत्साह येईल. तसेच आपल्या आप्तजनांस मित्र परिवारास हा ब्लॉग सुचवावा व त्यांचं आनंद वाढवावा. आपणास काही विषय सुचवायचे असतील तर कॉमेंट मधे सुचवू शकता. तसेच आपण मोबाईलवर जर हा ब्लॉग वाचत असाल तर view web version प्रेस करा आणि येणाऱ्या स्क्रीनवर Follow प्रेस करा. नवीन ब्लॉग संबंधी माहिती आपणास मिळेल.धन्यवाद !
Paralysis
Paralysis means loss of muscle function, i.e. you cannot move any part of your body. It can be temporary or permanent, and it can affect one part of the body or the whole body. Paralysis occurs when communication between the brain and muscles is disrupted, often due to damage or impaired function in the nervous system.
Causes of paralysis:
- Traumatic injuries: Spinal cord injury and brain injury are common causes.
- Stroke: A stroke can disrupt blood flow to the brain, which can lead to paralysis.
- Nerve diseases: Diseases such as amyotrophic lateral sclerosis (ALS) can affect the nerves that control muscle movement.
- Autoimmune diseases: Diseases such as multiple sclerosis and Guillain-Barre syndrome can attack the nervous system.
- Congenital defects: Some congenital defects, such as spina bifida, can cause paralysis.
- Tick-borne disease: Tick paralysis and Lyme disease can cause paralysis.
- Epilepsy: In some cases, epilepsy can cause temporary paralysis (Toad's paralysis).
Types of paralysis:
- Monoplegia: paralysis of one limb.
- Hemiplegia: Paralysis on one side of the body (arms, legs and face).
- Paraplegia: paralysis of the legs.
- Quadriplegia: paralysis of the hands and feet.
Symptoms of paralysis:
- Decreased muscle strength and movement in the affected area.
- Loss of sensation in the affected area depending on the type of paralysis.
- Difficulty breathing, coughing, and pneumonia, especially if paralysis affects respiratory muscles.
- Blood clots and deep vein thrombosis (DVT).
- Physical therapy: Help regain muscle strength and movement
- Mobility equipment: Wheelchairs, walkers, and other equipment that aid in movement.
- Medications: To reduce pain, swelling, and other symptoms.
- Surgery: In some cases, surgery may be necessary to repair damaged nerves or bones.
- Emotional and social support: To help with the emotional and psychological challenges of living with paralysis.
The use of music can help with rehabilitation for people with paralysis, as well as positively affect their emotional and mental health. The ragas I have come across, Jaijayavanti (Hindustani Classical) and Dwijavanti (Carnatic music), make patient forget the pain and give life a boost.
Jayajayawanti Hindi
- Manmohan bade zute
- Bairan ho gai rein
- Balamwa bolo na bolo na
- Badale badale meri sarkar nazar
- Ye dil ki lagi kam kya hogi
Classical Jayjaywanti
Classical DwijwantiYou should experience the above songs as well as register your feedback in the comment section so that you will be more excited to share such information. Also, suggest this blog to your friends and family and increase their happiness. The next blog will be on toothache and music. If you want to suggest some topics, you can suggest them in the comments section. Also, if you are reading this blog on mobile, press the view web version and press Follow on the incoming screen. You will get new blog information.
Thank you!
Paralysis makes oneself dependent on others. The therapy may decrease the dependency and give enjoyment alongside treatment. Very nice!
उत्तर द्याहटवा